1. 06. 2011 - Články -> Linka duševní tísně

svobodný hlas 26. ledna 2006 strana 4

duševní posilovna: umíme mít rádi svoje tělo?

Linka duševní tísně, dobrý den...Dobrý den, nemůžete mi poradit, jak se to dělá, když chci operací zvětšit prsa? Mám dost malý, s bídou dvojky, a tak nemám žádného chlapa. A už nechci být sama. Já bych na tu operaci šla, mám i našetřené peníze. Poradíte mi adresu, kde to dělají?

Pracovnice Linky duševní tísně si správně povšimla, že kromě informací o prsou zazněla v hovoru mladé ženy také osamělost. Začala proto s ženou mluvit o její práci, o rodině, zeptala se jí na koníčky a na přátele. Žena se rozpovídala a věci posupně dostávaly nové souvislosti... Během dospívání otec před dívkou často obhrouble žertoval, jestli si někde na věšáku zapomněla svá odložená prsa a že do ženské má teda ještě opravdu hodně daleko. Nemyslel to zle, stejně jako když podobné poznámky utrousí v žertu ještě dnes. Ale...ale pro dospívající ženu je otec hlavním představitelem mužského světa, utváří její postoj „takhle mne vidí všichni chlapi". Otec netušil, že úspěšně vypěstoval ve své dceři mindrák ženské nedostatečnosti. Dnes se mladá žena stydí za své tělo, nedokáže uvěřit mužským komplimentům, bojí se navázat s mužem vztah kvůli své „nedostatečnosti"...

Duše je spojená s tělem

Dětem dáváme do života velký a důležitý dar, když je učíme vážit si svého těla. Každé tělo je trochu jiné a žádné není naprosto esteticky dokonalé podle módních časopisů. Někomu příroda nadělila větší nos, jinému křivé nohy, dalšímu málo vlasů nebo protáhlejší hlavu. Jen si ale zkusme představit, jaké by to bylo, kdybychom na ulicích potkávali jenom hubené vysoké modelky, nalíčené a oblečené přesně podle poslední módy. Asi bych si připadala trochu jako mezi roboty...Naše tělo je přece dokonalé, když nám umožňuje takové radosti jako je rozběhnout se za něčím krásným a prohlédnout si to, zatancovat si, povídat si s lidmi, pohladit kotě, napsat dopis příteli, od srdce se nahlas zasmát...Říkejme to dětem, prosím! Ať se učí mít své tělo rády a odpustí mu nějakou tu drobnou pihu na kráse, která není pro tělo důležitá a duši jen zbytečně ubližuje.

Moje tělo je jen moje!

Velmi vážný důvod má moje následující prosba: říkejme prosím dětem také to, že jejich tělo patří jen jim. Že nikdo nesmí narušovat jejich tělesné soukromí, obtěžovat je nepříjemnými doteky a nežádoucími intimnostmi. Zdá se to možná trochu zbytečné, ale linkaři už vyslechli mnoho nešťastných příběhů, ve kterých například otčímovo koupelnové okukování dospívající dcery vedlo postupně během několika měsíců až k jejímu znásilnění. Děti často neznají onu hranici, která jim dává právo říct dospělému jasné NE. Proto je tak důležité o tom mluvit radši o několik let dříve než o minutu později. Můžeme tak zabránit i velkému neštěstí.

Se svým tělem o samotě

Naše těla nám přinášejí mnoho pocitů. Včetně pocitů sexuálních, které vůbec nejsou omezeny na nás dospělé. Dětská sexualita existuje, i když není samozřejmě tak intenzivní jako v období dospívání a v dospělosti. Součástí sexuálního dozrávání je i potřeba porozumět svým pocitům, svému tělu. Dnes už naštěstí většina lidí ví, že onanie není škodlivá a je naprosto přirozeným fyziologickým jevem. Pomáhá nám vytvářet si kladný vztah k vlastnímu tělu a poznávat ho. Onanují kluci i dívky. Odborníci jednoznačně říkají, že to nic nevypovídá o jejich morálce o jejich budoucím chování. Naopak je známo, že informovaní lidé se v sexu chovají zodpovědněji než ti, v jejichž rodinách bylo sexuální téma tabu. Jestliže dospělý trestá dítě za onanii, předává mu několik negativních poselství: tvé tělo je špatné, příjemné pocity jsou špatné, sex je špatný, já sám jsem kvůli své sexuální potřebě špatný. Můžeme pak chtít, aby měl takový člověk v dospělosti kladný vztah ke svému tělu a ke svému partnerovi, když jsme ho tak nešťastně naprogramovali? ...Naším úkolem je jen upozornit, že takové věci se dějí jen v soukromí, a to soukromí dítěti umožnit. Nešlapat po křehké důvěře a v duchu dítěti do budoucna přát plnohodnotný partnerský vztah a lásku.

Sylva Vozábová