1. 06. 2011 - Články -> Linka duševní tísně

svobodný hlas  23. června 2010 strana 4

pohotovost pro bolavou duši

„Mám problémy se vztahy. S lidmi v práci, kde si s nikým opravdu nemám co říct, s lidmi kolem sebe, a poslední dobou i s partnerem. S tím jsem na jednom pracovišti a včera jsem zjistila, že si vzal telefonní číslo na naši novou kolegyni a píše jí SMSky. Chová se ke mně tak nějak jinak, cize, a nemá zájem o sex jako dřív. Mám z toho dělat nějaké závěry?"

Nějaké závěry jsou, myslím, předčasné. Už proto, že byste je do určité míry stavěla hlavně na vlastních domněnkách, představách, fantaziích. Samozřejmě, možných scénářů je v dané situaci hodně, a určitě je dobré si je představit. Mohla byste tak i ve vlastním nitru najít odpověď na otázku, zda svému partnerovi věříte nebo zda z vaší strany převažuje spíš nedůvěra. Jestli cítíte hlavně tu nedůvěru, bylo by užitečné pátrat po tom, proč to tak je - jestli třeba máte nějaké nedobré zkušenosti z minula, ať už s ním nebo s někým jiným, a taky jestli je obecně pro vás typické spíš důvěřovat nebo spíš nedůvěřovat. To všechno jsou náměty k zamyšlení, které vás mohou navést na další kroky.

Za důležité považuji fakt, že v současné chvíli asi moc nevíte, co se ve vašem příteli děje. Sice jste leccos vypozorovala, ale to jsou hlavně signály, které každý z nás interpretuje podle svých vlastních zkušeností. Tím vznikají i nedorozumění, protože co má nějakou váhu a nějaké souvislosti pro vás, to další člověk vnímá zas jinak, po svém. A ony viditelné signály proto vlastně představují hlavně spoustu otázek, na něž dostanete odpovědi nejlépe vzájemnou komunikací, která je skutečně nejúčinnější cestou k posunu. Navrhla bych vám, abyste zkusila příteli říct, CO VY SAMA CÍTÍTE, popsat své pocity z jeho současného chování. Možná v nich bude obava, možná lítost, možná žárlivost, třeba i vztek...ale jsou to vaše pocity a to je moc důležité, protože právě v nich by měl partner mít jasno. Když budete mluvit o svých pocitech a dokážete ho „netlačit ke zdi" a nevyčítat mu jeho chování, vytvoříte tím podmínky pro možný dialog a spolupráci, zatímco vyčítání a ultimata docela přirozeně ten druhý vnímá jako podnět „ke šprajcu", k nespolupráci a agresi.

Doporučila bych vám i zeptat se partnera, jak současnou situaci vidí on. Jeho odpověď samozřejmě taky může být různá, může jít o hlubší krizi ve vztahu, ale taky třeba o potřebu jakéhosi odpočinku: jste spolu nepřetržitě, v práci i volném čase. To obvykle dlouhodobě není bezproblémově možné, protože i v hezkém a funkčním vztahu si partneři potřebují od sebe odpočnout, trávit nějaký čas bez toho druhého. Třeba už jen proto, aby měli větší chuť se k němu zas vracet. Je rozumné si o tom promluvit a pak to i plánovat, cíleně si užívat nějakých chvil bez partnera (v podobě, která nás těší - je celkem jedno, jestli začnete chodit cvičit, dělat orientální tance, studovat jazyk, chodit na dlouhé procházky do lesa nebo na kafe s kamarádkou či cokoliv jiného). Většinou totiž takovou potřebu začne jeden z partnerů mít o něco dřív než ten druhý, nemluví se o tom, ale pak jen narůstají nepříjemné pocity, napětí, domněnky a nechtěné ubližování. A pak už se třeba ani nedohledá, kde a proč to napětí vlastně vzniklo a proč si tak jdeme na nervy.

Zmínila jste, že máte obecně problémy se vztahy. Nic bližšího o tom nevím ani vás neznám, tak se k tomu těžko mohu odpovědně vyjádřit. Jestli to ale takhle pociťujete dlouhodobě, bylo by dobré promluvit si s nějakým psychologem. Když nám totiž něco drhne ve vztazích, může to mít spoustu příčin, od nízkého sebevědomí přes stará zranění, zážitky z dětství, současné nejistoty a kdo ví co ještě. Na všech těch příčinách je přitom možno za pomoci odborníka zapracovat, a u některých příčin je to řešení i poměrně snadné. Leckdy stačí, když nám někdo odborně „nastaví zrcadlo" a my pak sami pochopíme, v jak slepé uličce se motáme a najdeme z ní cestu ven. Jako kdybychom najednou začali volněji dýchat. Přitom sami v sobě příčinu najít většinou nedokážeme, protože se na sebe neumíme objektivně podívat - konec konců do vlastního ucha se taky sami nepodíváme a vyhledáme proto odborníka...Můžete bezplatně kontaktovat Manželskou poradnu v Lounech. Můžete také zavolat na naši Linku duševní tísně (476 701 444, nonstop) a promluvit si o všem, o čem chcete a potřebujete. Přeji vám, aby se situace vyjasnila a zpřehlednila a vy jste mohla dál dělat takové kroky, které povedou k vaší větší pohodě. S partnerem i s lidmi obecně. Držím vám palce a přeji hezké dny se spoustou sluníčka a optimismu.

Pracovnice Linkyduševní tísně Most