- ePrivacy ?
- Google Analytics ?
rumunské přísloví
1. 06. 2011 - Články -> Linka duševní tísně
svobodný hlas 8. září 2005 strana 5
Co dělat, když...
aneb nejste sami, dnem i nocí u sluchátka čeká kdosi vlídný...
Každý nejednou zažil pocit, kdy si s životní situací nevěděl rady. Je to pochopitelné - žijeme poprvé a tak nás mohou nové skutečnosti zaskočit nepřipravené. Nevíme, jak se s problémem vyrovnat a zda by nám mohl někdo pomoci. Někdy se pomoci i bráníme, protože své trable vnímáme jako selhání.
Pokud se překážka nedaří zvládnout, hovoříme o krizi. Pro každého vypadá jinak. Každý totiž jinak vnímáme a prožíváme. Všichni se však během života s překážkami utkáváme. Často souvisejí s přechodem do další etapy života (puberta, založení rodiny, osamostatnění dětí, odchod do penze) - krize vývojové. Jindy se krize vytvoří následkem ztráty (smrt, rozchod, ztráta), jindy jako důsledek změny (zdravotní stav, stěhování). Krizi může spustit i nutnost těžké volby (mezi dvěma partnery, studium, zaměstnání).
Ať je příčinou cokoliv, důležitá je snaha problém řešit. Lidové rčení „uhnat si žaludeční vředy" totiž skutečně platí: nevyřešený problém se opouzdří, schová, aby nás v budoucnu překvapil - třeba v podobě bolestí hlavy, břicha, snížené imunity nebo bušení srdce. U jiného vede k obtížím psychickým (úzkost, nespavost, pocit viny, studu).
Jaká je svépomoc na bolavou duši?
Každý má jiné obranné mechanismy - někdo se schoulí do klubíčka, jiný cítí potřebu tělesně se vyčerpat fyzickou námahou, další se při pláči opře o blízkého člověka... Odborníci radí: Důležité je nepotlačovat své pocity a ulevit si, ať už pláčem nebo projevenou zlostí. To však lze v soukromí. Další rada se týká lidí v okolí: pokuste se vyjít z hradeb studu, mluvte s někým o tom, co prožíváte. Vaši blízcí vám mohou poskytnout citovou oporu a vlastní zkušenosti, často použitelné i pro vás. Když si o problému popovídáte, lépe se zorientujete. Další rada odborníků se přimlouvá za naše tělo: nezapomínejte se o ně starat, když nás bolí duše. Potřebuje jídlo, pití, teplo, klid, spánek. Hlava leckdy nemá kapacitu, aby to připomněla. Je-li tedy v naší blízkosti člověk v krizi, dohlédněme prosím i na jeho tělesné potřeby. On ten hrnek sladkého teplého čaje vůbec není jen bezmocným gestem... A na závěr to nejdůležitější: víra a naděje. Bez nich těžko najdeme sílu...a naděje je věčná a všudypřítomná, jenom to nesmíme vzdát.
Co můžeme dělat dál?
Anonymní pomoc pro kohokoliv s jakýmkoliv problémem nabízejí Linky důvěry. Nejbližší je Linka duševní tísně v Mostě, která má nepřetržitý provoz. Na číslo 476 701 444 se lze obrátit v kteroukoliv denní či noční hodinu, a to za cenu běžného telefonického hovoru. Linky důvěry pomáhají klientům řešit celé spektrum problémů. Výhodou je snadná dostupnost a fakt, že klient zůstává v anonymitě. Díky tomu lze řešit i dlouho skrývaná trápení. Na Linky důvěry pak navazuje další pomoc: pracovníci linky klientům poskytují informace a kontakty na odborníky, kteří se konkrétní problematikou zabývají.
Právě na základě rozhovorů s pracovníky Linky duševní tísně jsem si uvědomila, že málokdo z nás tuší, jak postupovat - třeba v případě, že ví o týraném dítěti, že potřebuje bezplatnou právní radu, že se v jeho blízkosti objeví postižené dítě, že někdo blízký má problémy s drogami, že se setkal s domácím násilím, že někdo v okolí trpí poruchou příjmu potravy... V této nové rubrice se budeme pravidelně setkávat s některými problémy a pokusíme se posvítit na cesty, které vedou ven ze zašmodrchaných chvil. A protože nejsem neomylná, budu vám, milí čtenáři, velmi vděčná za upozornění na cokoliv, co by mi uniklo nebo s čím nesouhlasíte.
S úctou zdraví Sylva Vozábová