1. 06. 2011 - Články -> Linka duševní tísně

svobodný hlas 29. září 2010 strana 5

pohotovost pro bolavou duši: neúspěšný prvňáček

Syn šel do první třídy. Docela se bojím, jak to bude zvládat. Je roztěkaný a nevydrží se dlouho soustředit. A když si zkouší překreslovat tiskací písmena třeba z časopisů, píše je zrcadlově obráceně. Můžu mu nějak pomoci, mám mu dávat úkoly navíc? (Vendula, Počerady)

Váš syn může být ještě pro školu nezralý, právě kluci bývají déle hraví a hůř se soustředí. Ale nijak to nesouvisí s inteligencí: často čerstvý prvňáček už umí číst, ale jakoby na úkor tohoto předstihu se dočasně zpožďuje jiná jeho dovednost. Odborníci pak třeba doporučí rodičům, aby dali synkově nervové soustavě ještě rok klidu. Vše se dostane do normy a dítě pak ve škole prospívá bez stresů a neúspěchů. Jiné dítě si obtížně zvyká na nový režim a povinnosti a těžko nese neúspěch. U školních problémů bývá užitečné zapátrat v rodině. Dítě obvykle těžko prožívá partnerské neshody nebo závažné rodinné změny. Když není dušička v pohodě, těžko chtít dobré soustředění a výkon.

Lehká mozková dysfunkce

S nástupem do první třídy se u mnohých dětí zviditelní projevy lehké mozkové dysfunkce (modernější název je ADHD, což je zkratka vzniklá z angličtiny, a používá se také termín „specifické poruchy chování a učení"). Projevy mají příčinu v centrální nervové soustavě. Například mají podobu nápadně nerovnoměrného vývoje intelektových schopností, nesoustředěnosti, hyperaktivity, impulzivity, překotnosti, výkyvů nálad a duševní výkonnosti. S příčinami je to složitější. Roli může sehrát dědičnost, těhotenství, porod, hovoří se i o vlivu umělých přísad v potravinách. Podstatné je, aby stav byl řádně a co nejdříve diagnostikován, protože pak můžete v souvislostech pochopit, že váš potomek „nezlobí", ale prostě nemůže své chování a výkony ovlivnit. Dítě s LMD tedy nelze převychovávat. Naopak je potřeba navázat spolupráci s odborníky, konkrétně v pedagogicko-psychologické poradně. Ta lounská sídlí v Poděbradově ul. 634 a najdete v ní speciálního pedagoga i psychologa, výsledkem jejichž pomoci budou konkrétní doporučení pro rodiče a učitele dítěte, která se týkají chování i učení. O vyšetření v poradně může požádat škola i sám rodič.

Jaké postupy se užívají při nápravě LMD?

Klasická léčba zahrnuje různé léky, například „vitamíny" na výživu a zlepšení činnosti mozku. Úspěšně se používá takzvaný EEG biofeedback, což je specifická metoda pro posílení žádoucí aktivace nervové soustavy, především pro trénink pozornosti a soustředění. Elektrody přilepené na hlavě snímají mozkové vlny. Průběh mozkových vln před sebou vidí klient na obrazovce "přeložený" do podoby videohry, kterou hraje pouze silou své myšlenky - ryzí vůlí, bez klávesnice nebo myši. "Hru" ovládá jen činností svého mozku. Když narůstá aktivita mozku v žádoucím pásmu mozkových vln, je hráč odměňován úspěšnými výsledky. Vzrůstá-li aktivita v nežádoucím pásmu, úspěch mizí. Mozek postupně reaguje na motivační vodítka, které mu počítač poskytne tím, že ho odměňuje za dobré výsledky ve hře. Tak se v mozku rozvíjí proces učení nových, vhodnějších frekvencí mozkových vln: jde o práci mozku na sobě samotném. Děti mají pocit, že hrají hru, a přitom trénují mozek.

Součástí odborné péče je i poradenství zaměřené na tu konkrétní oblast učení či chování, která se odchyluje od normy. Existují kupříkladu postupy pro žáčky, potýkající se s dyslexií (to je neschopnost rozlišovat a správně řadit písmenka, poskládat je v jeden celek a správně je přečíst), dysgrafií (porucha psaní), dysortografií (porucha pravopisu) a dyskalkulií (porucha v matematických dovednostech). I pro děti s poruchami chování je řada postupů a technik, jak stav upravit, u řečových vad nastupuje logoped.

Co mohou (a měli by) udělat rodiče?

V případě pochybností promluvit s učitelkou, možná už tam se leccos vysvětlí a upraví. Dále požádat o vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Pak s výsledky a doporučeními z poradny si promluvte s dítětem a vysvětlete mu, že jeho problémy nemají příčinu v jeho povaze, ale v biologické poruše, za kterou nemůže. A že spolupráce s odborníky je důležitá, aby se problémy postupně dařilo překonávat. Velice důležité (až bych to několikrát podtrhla!...) je, aby se dítě cítilo milováno a nebylo za své neúspěchy trestáno!!! S vaší trpělivostí, podporou a láskou se mu budou lépe překonávat překážky a různé úkoly. Oceňujte ho za vše, v čem se mu daří, i když může jít o maličkosti, a nevytýkejte mu věci, které nejsou jeho silnou stránkou. Pokud dojde na kárání, vždy přesně zdůrazněte, co dítě udělalo špatně. Když místo toho dítě uslyší, že pořád jen zlobí, může se stát, že vám dá za pravdu a přestane se o cokoliv snažit, když to stejně nikam nevede...

Takže, milá Vendulo, prosím, určitě ne úkoly navíc. Je-li opravdu problém, musíte najít jeho příčinu a tu pak řešit, aby malý školáček mohl co nejlépe zvládat to, co zvládat má, a abyste se společně mohli z jeho úspěchů těšit. Škola nemá být bubákem - a mohla by se jím, bohužel, stát třeba právě pro děti, které mají oslabení funkcí centrální nervové soustavy a jsou proto hyperaktivní nebo „nějak dys-" , a kterým se nedostane té správné pomoci. Přeji vám i vašemu prvňáčkovi zdárné plutí školní docházkou a radost z úspěchů!

Vaše pracovnice Linky duševní tísně, Most