1. 06. 2011 - Články -> Linka duševní tísně

svobodný hlas 15. prosince 2005 strana 4

duševní posilovna: zdánlivě malá trápení

Pracovníkům Linky duševní tísně volají někdy i děti. Nebývá to často, protože děti naštěstí většinou vědí o bezplatné Lince bezpečí (800 155 555), která je určena právě jim. Stejně je užitečné zamyslet se nad tím, co mladý člověk sluchátku svěřuje, co ho může trápit. Nejzávažnější věci, jako je týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, jsme si už připomněli. Bolest na duši však může způsobovat i leccos jiného, co možná vnímáme jako směšnou prkotinu.

Dětský problém je pro dítě veliký

Nesmíme zapomínat, že problém je přesně tak velký, jak hodně člověka sužuje. Když se třeba do sluchátka svěřuje desetiletá dívka, jak ji trápí, že se stále červená, je třeba hledat s ní řešení. Vždyť dospívající dívku může taková věc skutečně hodně trápit! Může v ní sílit pocit, že všichni koukají jenom na ni a baví se jejím „trapasem", že je vlastně úplně nemožná. Když takový pocit roste, citlivá dívenka se stále víc bojí mluvit před ostatními a její sebevědomí dostává zabrat. Přitom leckdy stačí vyjádřit pochopení: že i mně se to v mládí stávalo, a že často pomůže zkusit si sama ze sebe udělat před dětmi dopředu legraci („já určitě zase zrudnu, to je jasný") nebo si dopředu nacvičit před zrcadlem očekávaný proslov. Jindy pomůže trocha racionálního přístupu, třeba když jiné nešťastné dvanáctileté laskavě vysvětlíme, že některým typům postavy rostou prostě prsa později a že se může zeptat maminky, jak na tom byla v mládí ona, a že její vývoj ještě zdaleka není u konce...Neopětovaná láska ke spolužákovi taky může dítě zranit víc, než tušíme. Proto bychom měli dát prostor jeho smutku, nesnižovat to. Vždyť přece nemůžeme po dítěti chtít, aby automaticky převzalo naši vlastní prožitou zkušenost „takových lásek ještě bude", když jeho bolí srdce teď...

Zhoubné následky může mít šikana

Mnoho dětí a dospívajících se bohužel setkává se šikanou. Velmi se za ně přimlouvám: nezlehčujme jejich situaci! Šikana může totiž vést až k tragickým koncům, přestože se dlouho zdánlivě navenek třeba nic neděje. Naslouchejme, ptejme se, nepodceňujme. Máme-li důvěru v osobnost učitele, hledejme první pomoc u něj. Další pomoc najdeme v pedagogicko-psychologické poradně či u psychologa. Mějme vždy na paměti, že následky z neřešené šikany mohou mít dlouhodobé a obludné rozměry.

Mladí se zajímají o praktické otázky sexu

Dospívající mladí lidé hledají pomocí linkařského sluchátka také odpovědi na otázky týkající se sexu. Nepochybně tu hraje roli anonymita, díky které se mladý člověk zbaví ostychu a najde odvahu do sluchátka mluvit o tom, co ho trápí. Objevují se například dotazy ohledně chystaného prvního pohlavního styku. Tady bývá patrno, jak navzdory obrovskému množství informací, valících se z internetu a časopisů, je důležité poskytnout i lidskou empatii. Ptát se dívky či chlapce, jaké konkrétní obavy mají, a o nich pak společně mluvit. Bývá tu zřetelně vidět, že když někdo navenek působí jako provokující suverén, tak to vůbec nevylučuje citlivou duši hledající pochopení. Dospívající mohou ze sluchátka dostat i nemálo důležitých praktických informací. Například to, že dívka může otěhotnět i před svou první menstruací. Nebo že pohlavní styk je u nás legální od patnácti let věku, včetně styku homosexuálního. Dozvědí se, že v případě obav z otěhotnění může dívka po nechráněném styku zajít k pohotovostnímu lékaři, kde získá „pilulku po", a že nějakou dodatečně naordinovanou jednorázovou dávkou hormonů lze takovou situaci řešit až do tří dnů po styku. Určitě je takové řešení lepší než pasivní strach, neúčinný výplach či interrupce. O interrupci se mladí lidé dozvídají kromě jiného i fakt, že do patnácti let věku je nutný souhlas rodičů s provedením výkonu, zatímco rodiče dětí ve věku od patnácti do osmnácti let lékař informuje dodatečně.

Naslouchejme dětem a dospívajícím

To všechno a ještě mnoho, mnoho jiného probírají pracovníci u pomáhajícího sluchátka. Protože život je složitý a chystá dost překážek a zkoušek i nám dospělým, kteří už jsme vybaveni nějakými nasbíranými zkušenostmi. Na rozdíl od dětí a dospívajících, kteří si sice rádi občas hrají na tvrďáky, ale uvnitř jsou křehcí a zranitelní. Prosím, naslouchejme jim, mluvme s nimi a nepodceňujme jejich problémy. Jen oni totiž sami vědí, jak je ty „maličkosti" bolí...

Sylva Vozábová